Debakl - Beach Attack

0:4

Není možno prohrát, když góla dá i Tomáš

Ve chvíli kdy při čtvrtém gólu Vítek stylem hodným Iana Thorpa zakrauloval a vynořil se na správném místě před bránou, kde poté krásnou přihrávku, která letěla těsně nad hladinou, poslal do sítě, nevědomky nadefinoval v jednom okamžiku přednosti, kterými jsme dokázali vybojovat první vítězství na hřišti v této sezóně. Lepší orientace ve škvárovém bazénu, vyšší nasazení a lepší schopnost vyrovnat se s chybějícími hráči byla jednoduše na naší straně. Taktika povinnosti kachního běhu přes největší kaluže na hřišti se nakonec taky osvědčila.

Bez větších informací o soupeři jsme dorazili na zápas, který započal naši skvělou sérii. Jako největší nedostatek se ukázal chybějící balón a hlavně chybějící útočník. Tento nedostatek nakonec vyústil v nutnost postavit do útoku i playera Kvasnicu, což dávalo již předem tušit, že zazdíme minimálně jednu obrovskou šanci. Později se tahle úvaha expertů potvrdila, nicméně bylo to již v době, kdy na ukazateli skóre bylo potřeba pouze kosmetických úprav. O tento klid se zasloužil především Štěpán Svoboda. První gólový moment stihl již ve čtvrté minutě, když po komplexním napadání trojice, Svoboda, Zelenka, Svoboda, se dostal míč k prvnímu jmenovanému, který si, zřejmě z důvodu lenosti cokoliv vymýšlet, obešel i brankáře a poslal tým do jednogólového vedení. Druhý brankový okamih se odehrál zhruba o deset minut později, když jeho popsání si zaslouží jediný odkaz - viz. výše. Poslední zajímavý moment prvního poločasu se odehrál ve spojitosti s titulkem tohoto zpravodajského materiálu. Tomáš Kvasnica po skvělé individuální akci za pomezní čárou nakonec chopil míč do vlastních rukou a s vychytralostí sobě vlastní hodil aut tak, že soupeřův obránce ji přd naším nabíhajícím útočníkem kopl do vlastní brány. tedy přesně v intencích Tomášova fotbalového myšlení. Soupeř se z tohoto šoku již do poločasu nevzpamatoval, jednak proto, že poznal, že naše fotbalová úroveň a intuice je na zcela jiném levelu než ta jeho. Jednak proto, že do poločasu chyběly pouhé dvě minuty.

Nejdůležitějším zjištěním poločasové přestávky byl fakt, že nejčistší ze všech hráčů našeho týmu je Vojtěch, takže zbývajících třicet minut jsme strávili tím, že jsme se v rámci jeho možností snažili jej přinutit k aakčním zákrokům, které by ho alespoň trochu zašpinili. Výše zmíněný gól playera Svobody Vítka pak již zanikl v řadě pokusů Petra Zelenky alespoň z části se vrovnat Štěpánově střelecké potenci.

Poučení ze zápasu: Kdo je mokrý, nebojí se do vody.

Branky: